Y18

Led 4, 2019, kategorie: Život

Koukám, že poslední post shrnující rok byl v roce 2014, respektive za rok 2014. To už je dlouhá doba. Ale protože i mě baví tenhle typ postů od ostatních blogerů číst, říkal jsem si, že bych měl něco napsat. Jako již tradičně na tomhle blogu, bude to i teď změť myšlenek honících se mojí hlavou.

Výpověď. To byl asi jedinej cíl pro loňskej rok. Věděl jsem, že pokud se chci někam posunout, musim ji dát. A v dubnu jsem ji dal a ke konci června tak po skoro osmi letech opustil firmu, ve který jsem pracoval od doby, co jsem udělal maturitu. Takže od července jsem na volný noze a pořád se s tim učim žít. Ta svoboda je skvělá, i když hodně relativní.

Dovolená. Tak dlouho jsme loni odsouvali dovolenou, až k žádný vlastně nedošlo. Respektive chtěli jsme někam k moři, nakonec jsme strávili fajn prodlouženej víkend v Paříži. To bylo poprvý, co nám uletělo letadlo. A to jsem nikdy nechápal, jak se to může někomu stát. Tejden po tom, co jsem se vrátil z Francie, jsem letěl do Ameriky. Do Los Angeles jsme zavítali na tejden natáčet klip, kterej můžete vidět tady. Co obnášelo vydání tohohle klipu, to by bylo na knihu. Tak hlavně, že je to venku. Byli jsme taky na výletě ve Vídni a víkend jsme strávili v Mikulově.

Technika. Upgradoval jsem skoro všechnu techniku. Hlavně jsem si po letech zvažování pořídil kompakt a začal fotit na film. O tom jsem psal tady. Fotky najdete na mym ig.

Auto. Podařilo se mi zase zrušit auto. Pán mi nedal přednost v křižovatce asi 100 metrů od baráku. Takže jsem byl asi měsíc bez auta a v servisu pomalu víc jak doma. Sledujte dopravní značky. Ne vždycky jste na hlavní, i když to tak může vypadat.

Sport. Pořídil jsem si Apple Watch. V domnění, že mě budou motivovat k běhu. Nestalo se tak a v loňskym roce jsem toho naběhal asi nejmíň. Byli jsme taky na kolech, kde jsem se přesvědčil o tom, jak špatně jsem na tom s fyzičkou. Jestli se tak tomu dá ještě říkat.

Vánoce a Silvestr. Letos jsem měl asi nejrozlítanější Vánoce v životě. Jeden den u mamky a bráchy, další u táty a Štědrej večer u Klárky. A ještě k tomu byli všichni na opačných koncích republiky. Silvestr jsme letos strávili na horách a jako největší důchodci jsme šli asi půl hodiny po půlnoci spát.

Určitě toho bylo víc. Ale protože tenhle post píšu spatra, na víc si toho nevzpomenu.

Každopádně stále nejezdim v Audi, nemám pozemek, barák ani děti. Na tom budu pracovat letos. A v dalších letech.

Mějte se dobře. Ať se daří a jste zdraví.

3 Trackbacky

  1. By Můj rok 2018 | Pavel Drábek on 13. 1. 2019 at 16:56

    […] Tomáš Potěšil: Y18 […]

  2. […] Tomáš Potěšil […]

  3. […] Tomáš Potěšil – “Každopádně stále nejezdim v Audi, nemám pozemek, barák ani děti.” […]

Přidat komentář

Váš email nebude zveřejněn. Povinné položky jsou označeny *

*
*