Archiv rubriky: Internet

Proč používám Twitter? Protože mě nikdy nenasral

Bře 18, 2020, kategorie: Internet

Letos tomu bude dvanáct let, co jsem se připojil na Twitter. Twitter je mnohem rozšířenější než v době, kdy jsem se já registroval. I přesto, když řeknu “četl jsem na Twitteru”, najdou se jedinci, který nechápou. Který nechápou, co dělám na sociální síti, kde se člověk vyjadřuje ve 140 280 znacích, víceméně bez obrázků a dalších nesmyslů.

A tak bych chtěl napsat, proč používám Twitter. Skoro dvanáct let. Prakticky bez nějaký delší pauzy. Každej den. Všude.

Na Twitteru jsem byl snad dřív než na Facebooku. Osobní profil na Facebooku jsem přestal používat před mnoha lety. Svou facebookovou stránku použiju sem tam, ale ty dosahy, to je velký špatný. To Facebook posral. Když je na stránce s víc než 300 tisícovou fanouškovskou základnou dosah kolem 20 000 uživatelů, je to špatně a demotivující cokoliv přidávat. A ne, nezlepšuje se to častější aktivitou. Jediný, co Facebook drží, je Messenger. Ten už se dá ale používat i bez osobního profilu. Takže takhle – Facebook to posral, protože dosahy. Jinak ta síť není/nebyla špatná. Nikdy pro mě ale tahle sociální síť nebylo to, na čem bych si ujížděl. Možná to bylo jejich špatnou mobilní aplikací. Tu mimochodem použiju tak dvakrát za rok. Twitter jsem měl vždycky rád. Jo a podle mě Facebook zabil blogování.

Pak je tady Instagram. Co si budem, na Instagramu se toho člověk moc nedozví. Ne, ani já na něj nedávám moudra. A ano, i já se tam předevšim vytahuju a ukazuju, jak bezstrarostnej život mám. A taky co jsem si koupil, samozřejmě. Myšlenek je tam pomálu. A myšlenky já mám rád.

A proto Twitter. Twitter si drží svou tvář tak nějak celou dobu. Občas přijde s nějakou inovací, kterou ne všichni oceněj. Ale nikdy mě nenasral. Neserou mě vlastně ani ti lidi, který se z Facebooku přesunuli na Instagram a z Instagramu na Twitter. Mně je to jedno. Občas na mě vyskočí nějaká sračka. Ale sraček na mě skáče každej den tolik, že tohle mě nerozhodí. Díky Twitteru jsem poznal osobně víc lidí než z Instagramu a Facebooku dohromady. Twitter je komunita. Na Twitteru se máme rádi. A na Twitteru se sereme. Twitter je život. A bez Twitteru by to nebylo vono. A možná je dobře, že jsou lidi, který nechápu, proč používám Twitter. Protože přesně pro ně Twitter není. Twitter mě naučil utvářet myšlenky do sto čtyřiceti znaků. Když přemejšlim na tim, co napíšu na Twitter, automaticky se mi to vejde do sto čtyřiceti znaků. Dobře, teď už do dvou set osmdesáti. Ale těch sto čtyřicet taky stačí. Proto používám Twitter. Nikdy mě nenasral.

A ještě jedna věc – pokud máte informační web, lpěte na tom, aby na vašem webu byl Twitter share. Facebook share je úplně k ničemu.

Moji tři nejoblíbenější “youtubeři”

Pro 10, 2018, kategorie: Internet

To “youtubeři” jsem dal do uvozovek proto, protože není youtuber jako “youtuber”. Typickej youtuber totiž vytváří videa s takřka nulovou informační hodnotou, cílený zejména na mladší publikum. A to já už nechci. Takže díky všem, kteří se na Youtube snaží přinášet relevantní obsah, informace, kvalitu a opravdovou zábavu.

Takže tady jsou.

Lukáš Fronk

Na Lukášova videa jsem narazil, když jsem hledal recenze na iMac. Protože se mi líbilo zpracování a celkovej projev, dal jsem mu šanci. Apple produkty mu nejsou cizí, ale nečekejte žádnou ovečkářskou podívanou. Zasazení do praxe a reálnýho života included. A hláška “a teď zpátky do práce” na konci téměř každýho videa je jen třešničkou na dortu. Lukášovi dejte určitě šanci. A odběr. Tady je jeho kanál.

Petr Mára

Petr Mára je člověk, kterýho sleduju snad deset let. Ještě od prvních dílů Digitu s Honzou Březinou. A jemu vlastně přechod na sólo tvorbu dost prospěl. Videa dostala kvalitu, kontinuitu a řád. V tuto chvíli se podle mě jedná o jedny z nejkvalitnějších videí na českym Youtube. Obsahem i kvalitou zpracování. Apple, gadgety, cestování, život, tipy na aplikace, rozhovory, to všechno na Petrově kanálu najdete. A ten najdete tady.

Dan Hanuš

Dalším je Dan Hanuš. Kluk z Děčína, kterýho bavěj auta. Hodně ho bavěj, takže jich hodně i má. Nečekejte naleštěný bavoráky, ale klasiku od VW. A během toho, co vám tyhle auta bude ukazovat, se toho hodně dozvíte. Takže i jemu stojí za to dát odběr.

Tohle určitě nejsou všichni, který sleduju. Je jich víc, ale o těch třeba příště.

A teď zpátky do práce.

#11 Youtubeři a “pořídit” si

Říj 15, 2015, kategorie: Internet

Youtubery asi nemusim představovat. Myslim si, že v dnešní době jsou hodně populární a zřejmě každej z nás nějakýho zná.

Co mě ale sere? Ojebávání fanoušků. Lhaní lidem, kteří youtubery dostávají tam, kde jsou. Lidem, díky kterým mají views, peníze a často přístup k něčemu, k čemu se oni, lidé “bez views”, nedostanou. To je takové to “jsem si pořídil”, “k Vánocům si nadělim”. Leda hovno. Dostanete to zadarmo, často za nepovedenou a neprofesionální reklamu. A tuhle možnost máte díky vašim odběratelům a lidem, kteří vás sledují. A těm vědomě lžete. A vy víte proč. Protože je vám blbý jim říct, že dostanete něco zadarmo, zatímco točíte videa o ničem a oni vám je žerou. Nahrabáváte si, dokud jste v kurzu, a děláte promo každý hovadině. Propagujete věci, aniž byste k nim měli nějakej vztah a často o nich vůbec nic nevíte. Každej tejden propagujete někoho jinýho, i když je to třeba konkureční firma. Zamyslete se. Děcka vyrostou a vy nebudete mít co jíst, pít a v čem chodit.

Čí blogy ještě sleduji?

Zář 25, 2014, kategorie: Internet

Nejlepší časy blogování už jsou pryč, co si budeme povídat. Dnes je prostě jednodušší hodit příspěvek na fejsbuk nebo twitter. Něco jako blogosféra už tady dávno nefunguje.

I tak se najdou blogy/weby, které si rád přečtu. Tak se o ně s vámi podělím, ač jich moc není.

Pavel Králíček – ačkoliv Pavel už moc nepíše, jeho články mne bavily a baví. Sleduji ho už od jeho začátků a baví mě jeho posun, drive a dril. Málokdo to takhle má. Pokud chcete aspoň trochu motivační články, běžte na blog mladého gentlemana, který chce být dobrý.

Marek Brumlich – Máru sleduji taky už pár let, ještě z dob, kdy dělal Deelay. Píše o dost podobných tématech jako Pavel, i když taky ne zrovna pravidelně a často.

Jára Hrách – izmyho sleduji ze všech asi nejdéle, i když mě ta jeho občasná rádoby vtipná a vlastně nevtipná forma článků spíš nudí. Píše o hudbě, filmech, životě a tak.

Honza Barta – tenhle blog doménového spekulanta Ahydea asi nesedne každému. Ale mě to baví. Občas píše i o tom, jak rozhazuje miliony v kasinech. Mimo jiné má co dočinění s ePojisteni.cz, Extra.cz, atd…

Radek Stouhal – Radek aka Fondil píše zejména o tom, jak se mu daří v online byznysu. Často motivující a inspirující články prokládané zajímavými tipy. Radka sleduji už taky pár let.

Patrik Vogl – dříve huba nevymáchaná a docela kontroverzní osoba, se kterou jsme měli taky nějaké rozepře. Dnes už jen nadává na to, co zrovna nemá a vychvaluje to, co má. Ale baví mě to sledovat.

Zdeněk Dvořák – občasi si přečtu web Zdeňka Dvořáka aka Linkiho, který píše zejména o svém oboru – linkbuildingu. Pokud se chcete něčemu z tohoto oboru přiučit, doporučuji sledovat.

Pak si rád přečtu, co se napíše na Dnes nosím, My jsme běžci, BNGR, Refresher a Twitter.

Takže asi tak. Moc toho není, ale já stejně nemám moc času sledovat všechno. A možná ani chuť. Ale kdybyste i přesto všechno věděli o nějakém zajímavém webu, na kterém bych našel cosi zajímavého, hoďte ho do komentářů. Zlobit se nebudu.

Mám radost, překročili jsme další metu

Říj 5, 2013, kategorie: Internet

Není to o číslech, já vím. Ale mám z toho dobrý pocit. Dobrý pocit z toho, že jsem vytvořil něco, kde je dnes přes 200 000 fanoušků, kterým se líbí Wichova tvorba. Jsou za tím 4 roky práce, téměř každodenní přispívání. Občas to nešlo úplně dle plánu, ale šlape to.

Díky všem za přízeň. 4 roky, přes 200 000 fanoušků a my pokračujeme dál. V plánu jsou další projekty, nová Golden Touch kolekce a už zítra se můžete těšit na…

Díky!