Už asi neumím psát. Nebo ani nechci

Bře 20, 2015, kategorie: Život

Je pátek večer a já mám v hlavě něco. Asi něco, co nedokážu popsat. Posledních čtrnáct dnů je poměrně hektických a náročných. Zatím se březen moc nepovedl.

Ale to jsem nechtěl psát. Nebo vlastně možná chtěl. Jde o to, že zjišťuji, že už neumím psát. Když se podíváte na tenhle blog, najdete v něm můj odraz. Dokážete z něj vyčíst, kdo jsem, co mě baví, zajímá. Dřív jsem to dokázal psát. Dokázal jsem psát osobnější věci, zpočátku třeba skoro pravidelně odpočítávat uplynulé měsíce s mojí bývalou přítelkyní.

Vyléval jsem si tu srdce a psal o všem. Ale už to neumím. Nebo nechci psát. Asi už nechci, aby o mně každý věděl vše. A asi jsem byl před těmi pár lety prostě Poděs z Filipova, studující střední školu, nemající vlastně nic, a o kterém nikdo moc nevěděl. A proto jsem psal to, co jsem psal. Anebo jsem prostě dospěl. Aspoň trochu. Někam se to posunulo. A i když mám v hlavě článek, po chvilce přemýšlení ho zavrhnu. Možná by mi pomohlo psát anonymně. Ale to zase nechci. A o tom to vlastně ani není.

Tohle je příspěvek s číslem 302. Před měsícem to bylo šest let, kdy jsem začal psát blog na doméně podes.cz. Za těch šest let se toho změnilo až až. Popravdě mě zajímá, jestli se toho za následujících šest let změní taky tolik.

A vlastně – asi už bych se měl nechat ostříhat. Tečka.

Prej znaj ty naše životy, říkají, co všechno nemůžem…

Úno 19, 2015, kategorie: Hudba

Trocha melancholie. Viktor Sheen a Renne Dang. Projekt: Asia. Zaregistroval jsem to v den vydání, ale píšu o tom až teď. Tohle není party hit, ale kdo by je chtěl taky pořád poslouchat. Renne bývá nasranější. Sheen mě obvykle nebaví. Ale tohle je super. Určitě kluky sledujte.

Co mě irituje 2: Předpovědi meteorologů

Led 25, 2015, kategorie: Život

Nečekal jsem, nečekám a čekat nebudu, že předpovědi meteorologů musejí vždy přesně vyjít. Ani to nepožaduji. Mně stačí, že když řeknou, že nebude pršet, tak nebude pršet. Jestli bude zataženo nebo polojasno a 15 nebo 17 °C, to je mi vcelku jedno. Ale z dnešních meteorologických předpovědí, se nedozvíte, jaké bude počasí následující týden. Proto ani nechápu, jak mohou předpovídat i několik týdnů. A z jejich předpovědí á la bude jasno až polojasno, místy zataženo s přeháňkami, možná bouřkam, taky kvetu. Takže za mě funguje to, že ráno kouknu z okna a raději přibalím něco teplejšího/nepromokavého/cokoliv jiného, kdyby se počasí změnilo.

Nenoste fake tenisky. Nedělejte to

Led 2, 2015, kategorie: Móda

Původně jsem tu měl dlouhý post o tom, co pro mě znamená nošení padělků tenisek. Shrnu to asi takto:

Pokud vědomě nosíte padělky tenisek, nejste jen tupci, ale i barbaři. Tupci proto, protože zaplatíte nemalé peníze za padělek, který kvalitou neodpovídá ceně, a zároveň si vědomě ničíte nohy ve špatně vyrobených teniskách. Barbaři proto, že degradujete značku, kterou se chcete vychloubat. Nejste a nebudete hrdinové jen protože máte na nohou Air Maxy, kterých vyšlo tak málo, že kdybyste na ně měli, nejezdili byste do školy sockou. Utrácíte peníze svých rodičů za produkt, který není dobrý, jeho kvalita neodpovídá ceně, vědomě podporujete zloděje a ničíte si nohy. A to jen proto, abyste před kamarády vypadali dobře. Přitom jejich boty od Bati jsou kvalitnější, jejich nošení zdravější a jejich koupí podpořili výrobce.

nenoste-fake-tenisky-nedelejte-to

Komentáře u fotky uživatele, který má vědomě (soudě z 5. komentáře, kterého je autorem) padělek Air Maxů

Dobrý článek o tom, jak poznat padělky Air Maxů, vyšel na Stylehunter.cz. Ovšem pro ty, kteří padělky nechtějí.

2014

Pro 31, 2014, kategorie: Život

Do konce roku 2014 zbývá posledních pár hodin, a tak, ač to nedělám, udělám stručnou bilanci.

Kdybych měl tento rok shrnout globálně, tak byl úspěšný. Nevzpomínám si na nic, co by mělo vyjít a nevyšlo. A od července byl hodně úspěšný. Listopad a prosinec byly pro mě asi nejnáročnější měsíce, ale opět, co jsem si dal za cíl, to jsem splnil.

Letos jsem navštívil hodně nejen DJ Wich shows, najezdil tisíce kilometrů a snad se zdokonalil v řízení, poznal spoustu dobrých nových lidí (a to i celou řadu z Twitteru), jedno auto zrušil a musel nechat zlikvidovat, nové auto koupil, konečně pořídil botník, navštívil Tatry a hodně toho v nich nachodil, naběhal nějaké ty kilometry, asi nasral nejednoho člověka, odeslal stovky objednávek z GT e-shopu, udělal nějaký ten nový web, rozšířil svou sbírku CDs, sneakers a trik, koupil pár knih (které jsem klasicky nepřečetl a argumentuji tím, že si je přečtu v důchodu) a u některých věcí a projektů pomohl k tomu, aby se dodržely deadliny, vše vyšlo jak má a lidé byli spokojení. Zároveň jsem si uvědomil, že i někdo jako já může ležet lidem v žaludku.

Byla dřina, byla zábava, byl stres a když se zpětně podívám, jsou vidět výsledky.

Snad bude nový rok neméně úspěšný. To přeju nejen sobě, ale i vám.