#6 sfdsfsdf

Srp 27, 2015, kategorie: Život

Posledních pár dnů mám takovou přemýšlecí náladu a už je to skoro měsíc, co jsem sem něco napsal. Takže bych rád shrnul svých posledních pár dnů. Teda jestli je co.

No, takže.

První věc, kterou si vybavuju, je, že jsem konečně poznal kluky z Erem Movie. Párkrát jsem se s nima potkal. Což je jasný. Dokonce jsme za nima byli s mou milou (stále tajnou?) a Adamem ve městě mačet, vlastně Novym Boru. A byla sranda. Což je jasný. Vlastně tam jsem i konečně osobně potkal Dana Hanuše. Byla sranda. S klukama to ani jinak nejde. Trochu se nám to protáhlo, zakempili jsme to na borské benzínce, pouštěli čínskej rap, dali nějaká piva (já samozřejmě ne) a chtěli jsme si půjčit (napořád) kužel z benzínky, ale voni nám řekli, ať ho z toho kufru vytáhneme. To se nepovedlo. Spadeno na něj máme pořád. Vlastně z toho kluci natočili vlog, tak můžete mrknout. I Dan vlastně natočil.

Další, trochu míň milou věcí, bylo, že jsem se nepohodl s jedním člověkem. Pro mě důležitým, možná vzorem. Ale nezoufám a věřím, že to bude lepší. Jak jinak.

Jo, pak jsme byli na Kempu. Hip Hop Kempu. To je to místo v Čechách, kde je v srpnu největší koncentrace Poláků. Tak tam jsme byli. Poslechnout si pár písniček a tak. A tam jsem vlastně potkal další twitterheads, tentokráte nabušeného Adama a jeho milou Gabču. Co se týká hudby, nic moc jsme neslyšeli. Byli jsme se podívat na Pil Cho a děs běs. A ještě větší děs běs byl Podzemgang. Chuť nám zlepšil Kontrafakt. Jejich show vždycky stojí za to. Rytmus si tam pěkně vykrůcal v těch Yeezy dvojkách. A ta retiazka na krku?

 

 

A před tím vším jsme vlastně byli v Itálii. To bylo na začátku srpna. Bylo to fajn. Občas menší neshody, ale super. Jsme tam první den přijeli a ono zataženo a večer dokonce pršelo. To jsme z toho byli mírně smutní. Tak jsme ten žal zapili. No a on na nás vyběhl soused. Nejdřív na nás z balkonu lili vodu, vypli nám proud a já jsem do toho všeho zlomil klíč od dveří. No, první večer se moc nepovedl. A druhý den ráno nám donesli dopis. Jakože dodržujte noční klid. Tak jo. Ale pak bylo líp. Vlastně se tam docela pilo. Ale i běhalo! Jsem tam naběhal za ten týden víc než tady za měsíc. Bylo tam teplo. Co vám budu povídat. Ale ne větší než v Praze. Což je úlet. Ale to moře, ta pláž. Napsal bych i „ty holky“, jenže tam žádné pořádné nebyly. Teda až na ty naše, samozřejmě. No, takže tolik asi k dovolený.

 

 

Jo a teď jsem si vzpomněl, že jsem běžel do kopce. Vlastně do skokanského můstku. Red Bull 400. Ten závod měl motto „Nejtěžších 400 metrů v životě“. Pro mě to bylo zároveň i nejhorších 400 metrů v životě. Co 400, asi 270. Kvalifikační závod měl asi 270 metrů. A já jsem byl rád, že jsem to vyběhl vylezl. Jsem to teda vylezl nahoru. Když už jsem byl nahoře, tak jsem si sedl, sundal triko, brýle, otřel se. Vypil jsem vodu. Pak jsem se zvedl a šel po schodech dolu. To bylo bolesti. No a když už jsem byl skoro dole, tak jsem si uvědomil, že jsem nahoře nechal brýle. Tak jsem šel zase nahoru. A byly tam. Fajn rozcvička.  Jo a abych nezapomněl, viděl jsem se tam s další slečnou z Twitteru – Ester. Sympatická to slečna.

 

#5 Ježišmarja

Čvc 30, 2015, kategorie: Život

Zase nicneříkající nadpis. Nevadí. Tenhle článek bude veskrze pozitivní. Protože se po dlouhé době mám opravdu fajn. Jak jsem psal na svém Facebooku, minulý týden byl asi ten nejlepší za letošní rok.

Ačkoliv jsem z něho unavený ještě teď /ale příjemně/, je mi skvěle. Minulý týden jsem pár večerů trávil s twitterheads /rozuměj pár vyvolenými/ a jednou skvělou ženou. A bylo to super. Ačkoliv to vstávání do práce nebylo úplně super. Vlastně to završil koncert VR/Nobody, na kterém jsme byli v úterý a který jsme sledovali ze šlapadel. Upřímně, až tak o tu hudbu tam asi nikomu moc nešlo.

No a zítra vyrážíme do Itálie. To bude jízda. Asi po třech letech u moře. A vlastně potřetí v životě.

Mám se skvěle. Mějte se stejně tak.

VR/NOBODY, výhled z backstage #vrnobody

Fotka zveřejněná uživatelem Tomáš Potěšil (@tomaspotesil),

#4 Občas se sám sebe ptám

Čvc 16, 2015, kategorie: Život

Dneska byl zvláštní den. Vlastně ještě je. Byl jsem unaven, a tak jsem přišel domů a šel si lehnout. Pořád jsem tak přemýšlel o tom, jestli půjdu běhat. V půl desáté jsem se probudil a fakt jsem šel. A trochu jsem i přemýšlel.

Myslím si, že mám hodně dobrých vlastností. Ale mám i špatné vlastnosti. A některé popravdě neumím ovládat. Prostě se to spustí a jede to. Občas je to změna nálady. Ale taková změna nálady, že se ze mě v momentě stane jiný člověk. Horší. Zlejší. Nepříjemněnší. A pak mě to samozřejmě mrzí. Tohle vede k tomu, že se občas sám sebe ptám, jak to lidi kolem mě mohou vydržet. Ono se to nestává tak často, ale občas se to stane. A stává se to k lidem, které mám rád. Občas je to až taková, že to dělám záměrně. Něco to ve mně spustí a já nechci být ten hodný. Proto to raději utnu.

#3 Vypni si Instagram, zatímco tohle posloucháš. Projekt Asia

Čvc 3, 2015, kategorie: Hudba

Dnešní denní post bude o Projektu Asia. O Dangovi a Sheenovi. Reného jsem zaznamenal asi v době, kdy udělal letní hit s Maměnem. Pak jsem se namotal na Zmrdlife 2 EP, které mě často doprovázelo i při běhu. Ta nasranost, surovost, upřímnost. Viktor šel vždycky tak nějak mimo mě. Nebavil mě. Nedokázal jsem si k němu najít cestu. Ale s Projektem Asia se to změnilo.

Rave mě nebaví. Zato Mladí a opilí jedu pořád. Projekt Asia je super. Je v tom nasranost, upřímnost, pravda, životy dvou kluků. Tomuhle člověk věří. Jsou tam bangery, ale i pomalejší věci. Je tam hloubka.

A když jsem byl v neděli na release party, říkal jsem, že doufám, že tam nebudou tracky jako Instantní čubky. Protože jsem slyšel snad nějakou první verzi, která mě nebavila. Já nejsem moc na tyhle tracky. Jenže co se nestalo. Od neděle to jedu pořád. V pondělí jsem si říkal, jak dobré by bylo dobré, kdyby na tenhle track byl klip. A on byl, jen jsem o něm nevěděl. Já jsem vlastně nejdřív točil to CD v autě, kde jsem neměl otagované tracky. A tak jsem ani nevěděl, že track č. 13 jsou Instantní čubky.

Takže pro mě TOP 3 tracky: Mladí a opilí, Prach, Instantní čubky.

Dobrá práce, kluci. Jsem rád, že jsem měl možnost vás podpořit a podat si s vámi ruku. Ať se daří.

Desku koupíte na Blakkwood shopu.

#2 27-06-15

Čvn 30, 2015, kategorie: One and only, Život

Tenhle post bude možná trochu v šifrách a pochopí ho jen vyvolení.

Takže. Narozdíl od předchozího, možná trochu nasraného, postu, bude tento pozitivnější. Možná trochu růžový. Protože tento víkend byl skvělý. Už dlouho jsem chtěl trávit víkendy takhle. Vymyslet akci, dát dohromady lidi, sednout do auta a jet. Lidi, kterými jsem obklopen, jsou pro mě nejdůležitější. A v sobotu se sešla skvělá parta lidí, vlastně to byl takový menší Twitter sraz. Kromě Adama a Tondy jsem viděl všechny poprvé. A vlastně s mnohými jsem si rozuměl víc než s lidmi, které znám léta.

I tak jsme dokázali čtyři hodiny sedět a smát se ničemu. Dali jsme nějaké rapy, že jo, nějaké tanečky, a Adam vynikající párek, sto piv a šedesát Jägerů. A já malinovku. Úděl řidiče.

Tenhle post je věnovaný vám, kamarádi. Jmenovitě Adam, Tonda, Terka, Klárka, Ája a Sabča.

A na závěr chci napsat ještě něco. Nekrásnější věci jsou zadarmo a přicházejí spontánně. Už dávno jsem pochopil, že tlačit na pilu nemá cenu, a že až to bude chtít přijít, přijde to. A přišlo.