#5 Ježišmarja

Čvc 30, 2015, kategorie: Život

Zase nicneříkající nadpis. Nevadí. Tenhle článek bude veskrze pozitivní. Protože se po dlouhé době mám opravdu fajn. Jak jsem psal na svém Facebooku, minulý týden byl asi ten nejlepší za letošní rok.

Ačkoliv jsem z něho unavený ještě teď /ale příjemně/, je mi skvěle. Minulý týden jsem pár večerů trávil s twitterheads /rozuměj pár vyvolenými/ a jednou skvělou ženou. A bylo to super. Ačkoliv to vstávání do práce nebylo úplně super. Vlastně to završil koncert VR/Nobody, na kterém jsme byli v úterý a který jsme sledovali ze šlapadel. Upřímně, až tak o tu hudbu tam asi nikomu moc nešlo.

No a zítra vyrážíme do Itálie. To bude jízda. Asi po třech letech u moře. A vlastně potřetí v životě.

Mám se skvěle. Mějte se stejně tak.

VR/NOBODY, výhled z backstage #vrnobody

Fotka zveřejněná uživatelem Tomáš Potěšil (@tomaspotesil),

#4 Občas se sám sebe ptám

Čvc 16, 2015, kategorie: Život

Dneska byl zvláštní den. Vlastně ještě je. Byl jsem unaven, a tak jsem přišel domů a šel si lehnout. Pořád jsem tak přemýšlel o tom, jestli půjdu běhat. V půl desáté jsem se probudil a fakt jsem šel. A trochu jsem i přemýšlel.

Myslím si, že mám hodně dobrých vlastností. Ale mám i špatné vlastnosti. A některé popravdě neumím ovládat. Prostě se to spustí a jede to. Občas je to změna nálady. Ale taková změna nálady, že se ze mě v momentě stane jiný člověk. Horší. Zlejší. Nepříjemněnší. A pak mě to samozřejmě mrzí. Tohle vede k tomu, že se občas sám sebe ptám, jak to lidi kolem mě mohou vydržet. Ono se to nestává tak často, ale občas se to stane. A stává se to k lidem, které mám rád. Občas je to až taková, že to dělám záměrně. Něco to ve mně spustí a já nechci být ten hodný. Proto to raději utnu.

#3 Vypni si Instagram, zatímco tohle posloucháš. Projekt Asia

Čvc 3, 2015, kategorie: Hudba

Dnešní denní post bude o Projektu Asia. O Dangovi a Sheenovi. Reného jsem zaznamenal asi v době, kdy udělal letní hit s Maměnem. Pak jsem se namotal na Zmrdlife 2 EP, které mě často doprovázelo i při běhu. Ta nasranost, surovost, upřímnost. Viktor šel vždycky tak nějak mimo mě. Nebavil mě. Nedokázal jsem si k němu najít cestu. Ale s Projektem Asia se to změnilo.

Rave mě nebaví. Zato Mladí a opilí jedu pořád. Projekt Asia je super. Je v tom nasranost, upřímnost, pravda, životy dvou kluků. Tomuhle člověk věří. Jsou tam bangery, ale i pomalejší věci. Je tam hloubka.

A když jsem byl v neděli na release party, říkal jsem, že doufám, že tam nebudou tracky jako Instantní čubky. Protože jsem slyšel snad nějakou první verzi, která mě nebavila. Já nejsem moc na tyhle tracky. Jenže co se nestalo. Od neděle to jedu pořád. V pondělí jsem si říkal, jak dobré by bylo dobré, kdyby na tenhle track byl klip. A on byl, jen jsem o něm nevěděl. Já jsem vlastně nejdřív točil to CD v autě, kde jsem neměl otagované tracky. A tak jsem ani nevěděl, že track č. 13 jsou Instantní čubky.

Takže pro mě TOP 3 tracky: Mladí a opilí, Prach, Instantní čubky.

Dobrá práce, kluci. Jsem rád, že jsem měl možnost vás podpořit a podat si s vámi ruku. Ať se daří.

Desku koupíte na Blakkwood shopu.

#2 27-06-15

Čvn 30, 2015, kategorie: One and only, Život

Tenhle post bude možná trochu v šifrách a pochopí ho jen vyvolení.

Takže. Narozdíl od předchozího, možná trochu nasraného, postu, bude tento pozitivnější. Možná trochu růžový. Protože tento víkend byl skvělý. Už dlouho jsem chtěl trávit víkendy takhle. Vymyslet akci, dát dohromady lidi, sednout do auta a jet. Lidi, kterými jsem obklopen, jsou pro mě nejdůležitější. A v sobotu se sešla skvělá parta lidí, vlastně to byl takový menší Twitter sraz. Kromě Adama a Tondy jsem viděl všechny poprvé. A vlastně s mnohými jsem si rozuměl víc než s lidmi, které znám léta.

I tak jsme dokázali čtyři hodiny sedět a smát se ničemu. Dali jsme nějaké rapy, že jo, nějaké tanečky, a Adam vynikající párek, sto piv a šedesát Jägerů. A já malinovku. Úděl řidiče.

Tenhle post je věnovaný vám, kamarádi. Jmenovitě Adam, Tonda, Terka, Klárka, Ája a Sabča.

A na závěr chci napsat ještě něco. Nekrásnější věci jsou zadarmo a přicházejí spontánně. Už dávno jsem pochopil, že tlačit na pilu nemá cenu, a že až to bude chtít přijít, přijde to. A přišlo.

#1

Čvn 25, 2015, kategorie: Život

Ahoj. Čau. Dobrý den.

Hlásím se po dlouhé době s příspěvkem o ničem. Prodloužil jsem tuhle doménu, abych mohl psát o tom, jak je svět na hovno a nespravedlivý. Jak se lidé na jednom konci světa mají jako prasata v žitě a na druhém konci nemají co do pusy.

Ba ne. Na to jsou tu jiní.

Nevím, jestli tenhle blog ještě pravidelně někdo navštěvuje. Ani mě to nezajímá. Dneska čím větší blbost, tím víc lajků, a čím hlubší myšlenka, tím větší zátěž na mozek a menší čtenost. Hlavně se z toho neposrat.

Mám teď takové období poznávání nových lidí. Hlavně lidí z Twitteru. Pomalu zjišťuji, že to, jakým způsobem si vybírám lidi, které budu sledovat, má něco do sebe. Mimo Twitter se s nimi totiž dokážu sejít a normálně bavit. Povětšinou jsou to chytří a inteligentní lidé, se kterými si mám co říct. A je to fajn. Baví mě to. Holt jsem člověk, který má rád společnost.

Ale chce to víc času. Víc času na sebe.

Tenhle příspěvek se jmenuje velice inteligetně. Ale celé je to možná o tom, že ač bych třeba rád točil vlogy, tak jsou dva důvody, proč to nedělám. Ten první a docela podstatný je, že na to nemám koule. Přiznávám. Napsat něco je omnoho lehčí, než to říkat do kamery. Ten druhý je, že tahle komunita, až na některé, je docela v hajzlu a já do ní patřit nechci. Spousta sraček kolem a člověk se nic nedozví. Sledujte mě na Twitteru, kam občas sdílím vlogy lidí, kteří mě baví. Teď si vybavuji třeba Dan Hanuš nebo Erem Movie. To má kvalitu, úroveň a je to důstojné. A nepostrádá to vtip. S klukama jsem se měl, mimochodem, potkat na Votvíráku a nějak nám to nevyšlo. Ale dáme to.

A co ještě víc říct? Asi jen to, že aktuálně se mám fajn. A tak nějak mi to všechno vyhovuje. Jen to počasí venku by mohlo být lepší.

Mějte se krásně. Vy, kteří máte prázdniny, si je užijte. My pracující máme smůlu. Mějte se rádi, buďte pozitivně naladění a šiřte lásku. Tom.