Kterak se lidé stali solidárními. Aneb dej to na charitu

Led 5, 2013, kategorie: Život

Vlastně oni se solidárními nestali, to jen jejich mozek tak začal myslet. Samozřejmě nezačali u sebe. Když máte doma přes 100 párů tenisek, které neunosíte a do hrobu si taky nevezmete, měli byste je dát na charitu. Toť názor lidí, kteří ani neviděli tolik tenisek pohromadě. A že se tenisky dají sbírat? Zbytečnost! Charita, vole, charita. Děti si v Číně rozpíchávají ruce, víš? Buď vlastenec, kupuj české výrobky, jsou vysoce kvalitní, čínské děti si nebudou rozpíchávat prsty a ty budeš mít kvalitní produkt. Bla bla bla…

Najednou velcí moralisté, kteří by se pro druhé rozkrájeli, přitom nikdy nedali ani 40 korun za Nový prostor. Chtěli byste tolik, vlastně ještě víc. A že sponzoring? I já bych ho chtěl. Ale pro to, abyste ho měli, musíte něco znamenat a k tomu vám vaše solidární příspěvky nepomůžou. Běžte dát bezdomovci, který nemá co jíst, rohlík, protože jich máte doma dalších deset.

Samozřejmě narážím na komentáře u příspěvku, ve kterém Wich vyfotil sbírku svých tenisek. Ono je to ale opravdu tak, že dneska je každý „sběratel“ tenisek. Proto ten příspěvek, myslím si. A vy jste se chytli.

wich_sneakers

Přidat komentář

Váš email nebude zveřejněn. Povinné položky jsou označeny *

*
*