#25 Život je lajf

Led 27, 2017, kategorie: Život

Nový rok, nové začátky, nová předsevzetí. Ne, tak to u mě nefunguje. Mám pocit, že toho chci tolik říct, ale nevím, kde začít.

Za minulý rok jsem napsal dvanáct příspěvků. Dvanáct. To mi přijde zatraceně málo. I když vím, že některé lidi to baví číst, že i já chci psát a že i mě to baví. Buď není čas, nebo není chuť. Nebo oboje.

Nebudu tu psát shrnutí loňského roku, protože by bylo až moc pozitivní. A to se v Čechách nenosí. Jen napíšu, že druhá polovina byla extrémně produktivní a že minulý rok byl asi nejlepším mým rokem vůbec. Ten předchozí rok mi přišlo, že se toho dělo asi víc, ale možná to bylo dané tím, že jsem toho spoustu odříkal a nechtěl jsem a neměl jsem být potřebu všude. Loňský Silvestr byl asi po osmi letech první Silvestr, kdy jsem nepil. Od května, kdy jsem se opil a bylo mi strašně zle, jsem nepil tvrdý alkohol. A celkově mi to nechybí. Neumím pít, neznám svou hranici. Asi stárnu, když to takhle otevřeně přiznám.

Loni jsem si koupil dokonce i televizi. Tu věc, o které jsem tvrdil, že ji tak nepotřebuji. Nepotřebuji, v týdnu na ni nekoukám. Ale naučil jsem se o víkendu nesedět za monitorem a trávit ten čas víc s přítelkyní. Což je fajn.

Celkově mám teď pocit, že na co sáhnu, to mi vychází. Čekám, kdy přijde ten zlom a začne se všechno kazit. Zítra jedeme na hory, tak schválně, jestli se mi to bude dařit i tam. Třeba kvůli mně nebudou muset vypínat lanovku, protože si neumím sednout na sedačku. A třeba taky nebudu muset sjezdovku sjíždět skoro rovně a zvádnu i zatáčet. A třeba ani nikoho neporazím. Třeba. Ale už se těším.

Mozná mě trochu mrzí, že už nejsem na blogu tak otevřený. Nebo otevřený jsem, ale vlastně toho o mně moc nevíte. Ani nemůžete. Kdysi jsem byl schopný napsat celý post o dovolené, sáhodlouhou esej. A teď se tomu nějak vyhýbám. Nějak už nechci, aby o mně každý věděl všechno. I když vím, že teď je IN se dělit o svůj život. Zejména prostřednictvím videí.

Jsem zvědav, kam nás ten letošní rok zavede. V létě jedeme do Monaka a čeká nás stěhování. Po sedmi letech tak budu opouštět svou garsonku, která je mi menší a menší. Tenisek holt přibývá.

V únoru to bude osm let, co jsem si poprvé zaregistroval tuhle doménu a začal na ní psát tenhle blog. Osm let. Celkově to bude asi deset let, co jsem začal psát blog. A asi dvanáct let, co jsem začal na jakpsatweb.cz studovat, jak psát web. Letí to šíleně.

Tohle je první post psaný na mém novém Macu. Ta klávesnice je skvělá.

Mějte se. Kdo dočetl až sem, má u mě lízátko.

Život je lajf.

Přidat komentář

Váš email nebude zveřejněn. Povinné položky jsou označeny *

*
*