Měsíční archivy: Červenec 2010

České dráhy nezklamaly

Určitě nejsem první ani poslední, kdo si na ČD kdy stěžoval, a kdo je nemá v oblibě.

To, co se mi ale dnes přihodilo, byla dle mého názoru nehorázná drzost, která měla skončit minimálně omluvou ze strany průvodčího. V 16:03 jsme odjížděli s přítelkyní z Liberce směrem na Varnsdorf, kde měly naše cesty dovršit. Vše probíhalo v pořádku, dokud jsme nedojeli do Hrádku, kde vlak zastavoval. Nutno upozornit, že cesta trvala půl hodiny a za celou dobu nepřišel jediný průvodčí. V Hrádku vlak ale z ničeho nic jel zpět do Liberce. Bez jediného upozornění, co se vlastně děje. Po téměř hodině, kdy jsme přijeli k Liberci, přišel průvodčí zkontrolovat jízdenky. Řekli jsme mu, že jsme chtěli do Varnsdorfu, nikoliv do Liberce, načež on odpověděl, že to není jeho problém, že tohle nám měl říct jeho kolega.

A co se vlastně stalo? V Liberci stály čtyři vagony, přičemž první dva jeli do konečné stanice (Varnsdorf) a další dva se v Hrádku odpojily a jely zpět do Liberce. Jelikož byly první dva vagony plné, nic netušíc jsme nastoupili do vagonu posledního. Kdo by se také mačkal, když má na konci prázdný vagon, že? To se nám však vymstilo, neboť jsme strávili hodinu ve vlaku a další hodinu a půl jsme museli čekat na další vlak. Nehledě na to, že nikde nebylo nic napsáno a nikdo nic neřekl. Samozřejmě průvodčí nesplnil svou povinnost, jelikož za celou půl hodinu nepřišel zkontrolovat jízdenky. Pokud by se tak stalo, vůbec jsme nemuseli jet zpět do Liberce.

A řešení?

  • zeptat se průvodčího stojícího u vlaku, jestli vlak opravdu jede do udávané stanice a do jakého vagonu na jakou sedačku si mám sednout, a jakými dveřmi mám vstoupit
  • tušit, že poslední dva vagony budou odpojeny a nacpat se do prvních dvou vagonů
  • vysrat se na České dráhy a hledat náhradní řešení (to jsme my bohužel neměli)

Opět se ukázalo, že státní podniky stojí za nic. Ale omluva by neuškodila.

Ukaž své vysvědčení!

Přišel mi mail od Vůdce, jestli se nechci zúčastnit meziblogerského projektu „Ukaž své vysvědčení!„. Řekl jsem si, že není důvod něco skrývat, a tak se přidávám.

Chtěl bych vás upozornit, že mé výsledky odpovídají vloženému úsilí, kterého nebylo příliš. Samé jedničky to nejsou, ale maturitu mám.

A vy, ostatní blogeři, se přidejte. Úkolem je ukázat vysvědčení s největším dosaženým vzděláním. Odkazy na své blogy přidávejte do komentářů.

Co mě brzdí?

Dnes jsem tak přemýšlel a napadaly mě různé věci, které bych chtěl zkusit. Zejména tedy v tvorbě nových webů.

Jsou tu ale věci, které mě v tom zkrátka brzdí. Jednak je to nedostatek financí pro realizaci mých experimentů a dále je to nedostatek zkušeností. Ono to spolu ale souvisí. Kdybych měl dostatek peněz, mohl bych snadněji získávat zkušenosti. Takhle projíždím různé weby a fóra a hledám zajímavé informace, které později využiji. Mám v hlavě pár nápadů, ale bojím se je realizovat. Bojím se zklamání. Už párkrát jsem takhle experimentoval, něco vytvořil, a pak jsem to prodal za směšnou cenu. Stačilo počkat, více experimentovat a nebát se a věnovat do toho více času. Jenže všechno je to takové nejisté. Člověk nechce investovat do něčeho, co je nejisté. Ať už čas nebo peníze. Musím si to nechat projít hlavou a hledat a vzdělávat se. Zatím nemám tolik peněz, abych je mohl vyhazovat za experimenty. Jenže vytvořit něco, co hned sklidí úspěch a bude to vydělávat, se asi taky nepovede jen tak někomu. No, uvidíme.

Můj vztah k serveru Okoun.cz

Kdysi, když Patrik psal o jakýchsi ovečkách ze serveru Okoun.cz, tak jsem ještě neměl ani tucha, o čem to vlastně píše. Vcelku by mi to bylo jedno.

Jednoho dne jsem se tam ale zaregistroval, protože jsem měl cosi proti dotyčným, do jejichž fanklubů jsem postupně psal. Přišlo mi to celkem zábavné, neboť jsem byl mezi „svými“. Nacházel jsem se ve společnosti lidí, kteří vůči dotyčným (nebudu se tajit tím, že to byl Patrik Vogl a Ondřej Vomočil) cítili stejnou „nenávist“. Občas jsem tam něco připsal, okomentoval něco, co ostatní napsali, či jen sledoval diskuzi.

Nyní na to mám ale jiný názor. Přijde mi, že lidé, kteří tam píší, nedělají nic jiného, než zaujatě sledují Twitter, Facebook a blog jejich „oblíbenců“ a vše, co jejich „oblíbenci“ napíší, musí náležitě okomentovat. Dříve mi to přišlo vtipné, protože se tam řešili obyčejné věci, ale zkoumat, jestli někdo má nebo nemá maturitu, mi přijde trochu postavené na hlavu. Ne nadarmo se říká „Všeho s mírou“. Podle mě to, co tam ti „fanoušci“ předvádí, je postavené na hlavu a do většiny věcí jim vůbec nic není. Chápu, že jsou to „skalní fanoušci“, ale i tak.

Ať už mám proti danému člověku cokoliv, vždy bych měl brát ohled na jeho soukromí.

Hip Hop Jam 2010

Od 15. do 17.7.2010 jsem byl ve Starých Ždánicích na festivalu Hip Hop Jam. I přestože hlásili nepříznivé podmínky (déšť a bouřky), počasí se povedlo. Nakonec začalo pršet až v sobotu večer a celý nedělní den také propršel.

Lokalita letošního Hip Hop Jamu byla netradiční v tom, že zde byla možnost koupání v pískovně Oplatil, což mnoho návštěvníků festivalu ocenilo, o čemž vypovídaly plné pláže. Troufám si říci, že příští rok se bude festival konat na stejném místě. Nechme se překvapit.

Co se organizace týká, dle mého názoru byla lepší jak loni. Autobus přijel až na vlakové nádraží, nasedli jsme a jelo se. Zpočátku jsem byl k lokalitě poměrně skeptický, protože se mi stanové městečko zdálo malé a všechno mi přišlo roztahané. Nakonec se mi celý areál zalíbil a musím říci, že byl lepší jak loni. Škoda toho, že poblíž nebylo žádné větší město (navštívili jsme Lázně Bohdaneč).

Pro návštěvníky byl přes den přichystaný program v podobě Adidas Originals Dance Areny, kde bylo snad nejvíce lidí, a kde probíhaly soutěže v tancování. Dále byly pro návštěvníky připraveny stánky s oblečením, kde na ně čekaly pěkné slevy; občerstvení a koupání v pískovně.

Program byl také velice pestrý. Během tří dnů zde vystoupila největší jména české a slovenské scény. Mezi headlinery večerů patřili zámořští DJ Premier, Adam Tensta a Slim Thug. Já jsem ale čekal na české a slovenské špičky. Nejvíce se mi asi líbili Suvereno a Dramatikz.

Dle mého se letošní Hip Hop Jam velice vydařil. Díky Daliboyovi a Alešovi za jejich píli a trpělivost a těším se příští rok!