#15 O čem je vlastně to dnešní blogování?

Lis 25, 2015, kategorie: Blog

Právě jsem dočetl Verčin článek a nějak na mě padla taková přemýšlecí nálada. Nevím, jak přesně se jí říká. Ale. Chtěl bych se tu v rychlosti zamyslet nad tím, co je vlastně to dnešní blogování.

Jak si můžete všimnout v levém sloupci, nějakou dobu už píšu. Pár článků už jsem napsal. Psal jsem o všem možném. Všechno to ale vykrystalizovalo v to, co je teď. Píšu tu o sobě, o svém životě, o lidech kolem mně. Z těch článků si spousta z vás dokáže představit, kdo a jaký jsem. Teď je to tam, kde jsem to chtěl mít. Po těch letech psaní, přemýšlení, a zpočátku i honění návštěvnosti.

A teď se dostaňme k podstatě mého zamyšlení. V současnosti nečtu skoro žádné blogy. A proč? Protože skoro nikdo nepíše takový blog, který bych chtěl číst. Nebo o něm nevím. Chybí v tom nějaká osobnost. Chybí v tom styl. Všechno je to stejné. Všechno to splývá. A teď si položme otázku – kolik z těch lidí, jejichž blogy čtete, skutečně znáte? Proč je čtete a co vám to přináší?

Je to zvláštní doba. Je tu nějaká komunita? Jsou ti lidé propojení? Mají se rádi? Přijde mi, že dnes je to o jakémsi nahánění lajků, předhánění se. Výsledkem toho může být jakási anketa Blogerka roku. Nemám nic proti ní. Ale kolik z těch lidí se dokáže druhému podívat do očí? Kolik z nich dokáže o druhém jen tak napsat bez vidiny čehokoliv? Dokáží se podpořit?

Článek plný otázek. Všichni by chtěli být blogery roku. Ale co je za nimi? A netýká se to jen blogování, ale i vlogování. U obojího mi většinou chybí nějaká tvář.

Přijde mi, že dneska je to všechno hrozně jednoduché a fakt jen stačí dát tomu tu tvář. Být lidský, upřímný a umět zaujmout. Já jsem před lety začínal psát na webech mých kamarádů, protože jsem neměl peníze na doménu ani hosting.

A dnes tu sedím, píšu si řádky a je mi fajn. Nemám tisíce lidí, kteří mě sledují. Ale je jich dost na to, abych měl chuť to dělat. Bez vidiny něčeho dalšího. Jsem rád za každého. Za každého, kdo to, co píšu, pochopí. Klidně mi do komentářů pošlete blogy, které čtete. Rád na ně mrknu.

A nepište mi, že hážu všechny do jednoho pytle. Mě to nezajímá.

3 komentářů

  1. Publikoval 25. 11. 2015 at 20:20 | Trvalý odkaz

    Co mě na tomto článku trošku mrzí je fakt, že jsi podle mého názoru nedal vlastní odpověď či podnět k otázce v nadpisu.

    Podle mě jde spousta lidí do blogování proto, že chtějí být slavní. Proto ty lajky, nahánění návštěvnosti atd. Není to přístup, který sám praktukuji, ale upřímně mě moc nesere, jestli k tomu tak někdo přistupuje. Já si kolem blogů našel menší skupinku lidí, kterým rád nějak pomůžu a u kterých vím, že mohou pomoci mě. A mám je rád. To mi tak nějak stačí ke spokojenosti :)

    Ale s tím, že hodně blogům chybí ta osobnost autora, máš určitě pravdu. Osobně se přiznám, že v tomhle se ještě hodně hledám. Uvidíme, zda se i najdu :)

  2. Publikoval 25. 11. 2015 at 20:31 | Trvalý odkaz

    Lamič: Držím palce :-)

  3. Publikoval 3. 12. 2015 at 12:44 | Trvalý odkaz

    Nu, zrovna jsem se nad tím taky zamýšlela. Nejvíce mě dostává angažovanost náctiletých blogerů a bloggerek. Kolik času jsou schopni/y nad blogy strávit. Občas si říkám, jak to zvládají vedle školy a taky osobního života, který je přeci jen třeba vést, chci-li mít o čem psát ;)
    Hledat slávu jako důvod … tak evidentní a mě to nenapadlo! :D Nu, nebudu se tu rozepisovat a pobrouzdám se víc po tvém blogu, který navštěvuji poprvé. ;)

Jeden trackback

  1. By O blogování | miklaskapeta on 3. 12. 2015 at 12:40

    […] legrace. Už si tu bloguji pár měsíců, ale teprve teď přemýšlím nad tím, proč vlastně. Blogování je dnes trendem. Spisovatelé, pisálkové a milci skládání písmenek vedle sebe se vyrojili v […]

Přidat komentář

Váš email nebude zveřejněn. Povinné položky jsou označeny *

*
*